Historie farnosti

Historie farnosti

Nejstarší dějiny farnosti Hnojník

Dějiny farnosti Hnojník kopírují historii těšínského knížectví. Původně byla tato farnost ryze katolická, v době šíření reformace se stala protestantskou. To bylo v době vlády knížete Václava III. Adama, který v roce 1545 uznal augšpurské vyznání za oficiální v těšínském knížectví. Kostely se tak dostávaly do rukou evangelických pastorů a pro vesničany platilo: „Cuius regio, eius religio“. Již syn Václava III. však v roce 1610 přijal katolickou víru a začalo období protireformace. V Evropě tehdy zuří třicetiletá válka a pleněním, nenávistí hladem a nemocemi trpí i lidé v těšínském knížectví. Po válce se vlády na Těšínsku ujímají Habsburkové a začíná pronásledování evangelíků, kteří se tajně shromažďují v horských oblastech Beskyd. Proto tyto podhorské vesnice, např. Komorní Lhotka patřící do farnosti Hnojník, Řeka a Smilovice z farnosti Střítež, zůstaly silně evangelické.

Počátky obce Hnojník sahají až do 13.století. Podstatným pramenem dokládajícím existenci Hnojníku je však až soupis desátků vratislavského biskupství z roku 1305. Kdy však vznikla hnojnická farnost, či kdy byl vystavěn v obci první, jistě dřevěný kostel, není možno s určitostí nic říci. Také není známo, ke kterému farnímu obvodu byla vesnice zpočátku přifařena. S určitou jistotou lze tvrdit, že samostatná fara vznikla v Hnojníku až mnohem později. Pokud snad existoval v Hnojníku středověký dřevěný kostel, byl patrně nahrazen novou, opět dřevěnou stavbou, ze které se dochovaly 2 zvony, ulité 16.července 1636, osazené později do věže již zděného kostela. Z pramenných materiálů rovněž vyplývá, že 23.března 1654 byl kostel na základě rozhodnutí církevní komise předán zpět katolíkům. Kostel se stal farním chrámem, ačkoli není známo, že by v minulosti v Hnojníku fara existovala. Kostel byl zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, avšak pro nedostatek kněží byl přičleněn spolu s filiálním kostelem v nedalekých Třanovicích k farnosti Domaslavice.

Zpracoval Mgr. Tomáš Peterek